Doufám,že máte všichni krásné ráno a skvělý začátek víkendu.
Dnes bych se s Vámi v tomto článku chtěla podělit o jednu svou zkušenost a také hlavně o své myšlenky...
A budu moc ráda,když se i Vy se mnou podělíte o svůj názor :)).
Pravděpodobně snad asi každá dívka si ve svém pubescentním období prošla tím,že byla zamilovaná do herce či zpěváka a snila o tom,že potká něhoko takového i v reálném životě,někoho kdo má naprosto dokonalou postavu,krásné oči,úsměv a navíc je ještě k tomu hodný,pozorný a miluje ji celým svým srdcem a ona samozřejmě jeho- zkrátka pan Dokonalý...
Ano,i já jsem si tím prošla (...procházím...) .... ale jak by ne,když jsou každou chvíli v televizi nějaké romantické americké filmy,které nás všechny jen oblbují a v reálu pak většina z nás čeká o mnohem víc,než nám ve skutečnosti může být dáno.
Zde je pár příkladů...
zdroj:stránka *F*A*S*H*I*O*N* na FB
Ale teď k tomu,co jsem Vám původně chtěla napsat už na začátku...
Víte,já jsem nikdy nepatřila,a ani teď nepatřím,k těm holkám,které by se bavily s klukama a byly jimi často obklopeny..
Právě naopak se mnou se kluci nebaví,a když už,tak si ze mě buď dělají srandu nebo se mnou mluví jak s úplným idiotem.
Proto mě překvapilo,když o mě jeden začal jevit zájem.Psal si se mnou,dokonce na mě i jednou čekal,byl milý,chytrý..ALE..nepřitahoval mě,zkrátka nepřeskočila jiskra,přesto jsem s ním jednou šla ven,říkala jsem si,že to zkusím a třeba se můj postoj k němu změní,ale tak se bohužel nestalo.Dva dny před naší schůzkou jsem měla stažený žaludek - ale ne tak,že by to byli motýlci,spíš mi bylo prostě jen špatně,bez emocí..
No a tyto pocity jsem měla i po celou dobu,když jsem byla s ním a asi po čtvrt hodině,co jsme se spolu procházeli,jsem chtěla utéct domů.Vydržela jsem to hodinu,během níž jsme se nebavili o ničem,co by mě zajímalo a ani jsem neměla zájem zjistit o něm něco víc,a pak jsem mu řekla,že musím jít...
Doma jsem o tom pak přemýšlela,bylo mi to líto,vzhledem k němu,protože opravdu mu nechci ublížit a věřím,že je to skvělý kluk,ale bohužel ne pro mě...
A tím jsem si také uvědomila pro mě samotnou jednu velice důležitou věc - dle mého názoru je opravdu hodně důležité,abyste v životě dělali to,co Vás činí šťastnými...nemyslím tím,že když např. píšete test z fyziky a měli byste se na to učit,ale nečiní Vás to šťastnými,a řeknete si: ,,Nedělá mě to šťastnou,tak to dělat nebudu." V životě jsou zkrátka věci,které dělat musíme,když se chceme něčeho dosáhnout,život není fér a skoro nic není zadarmo..
Já mám však namysli ty skutečnosti,které by mohly opravdu hodně ovlivnit Váš život,jako právě výběr partnera,nového bytu,oboru na VŠ,zaměstnání a mnoho dalšího.Pokud víte,že Vám v takovémto případě Vaše srdce,pocity,emoce říkají něco jiného než se od Vás čeká,nebo než něco,co by podle lidí okolo Vás bylo správné,tak ty lidi neposlouchejte a poslechněte sami sebe,pokud víte,že byste jinak byli nešťastní a že to ono vlastně vůbec nechcete.
Nevím,zda se mi podaří najít opravduvou lásku,člověka,který mě bude milovat a já jeho,svou spřízněnou duši...netuším,zda něco takového opravdu existuje,ale já v to rozhodně nechci přestat věřit a slevovat ze svých nároků a klamat sama sebe.
Tak to je všechno,co jsem Vám sem chtěla napsat... :)
xoxo ♥
No comments:
Post a Comment